Hrdinové

Hérakles

Jméno Héraklese se ztotožňuje se sílou, hrdinstvím a velkolepostí. Tento polobůh se stal symbolem, protože jeho jméno bylo známé po celém do té doby poznaném světě, představuje cokoli nadlidského a velkého.

Nebylo skutku, který by nemohl zvládnout. Problémy, které se vyskytovaly skoro v celém Řecku a nejen na jeho území, mohl vyřešit jenom jediný člověk a to byl Hérakles. Bojoval se zločinci, nestvůrami, vojsky, bohy, přírodními jevy, nemocemi a dokonce i v boji se smrtí zvítězil.

Slavný hrdina, který byl vybaven nadpřirozenými schopnostmi, ale i lidskými slabostmi, patřil do rodu Perseidon. Narodil se v Thébách Amfitionovi a Alkmíně. Jeho skutečným otcem byl ovšem Zeus, který jedné noci, kdy Amfitrionas nebyl doma, vzal na sebe jeho podobu a prožil noc s Alkmínou.

Když se Hérakles narodil, nepřišel na svět sám, ale se svým dvojčetem Ifiklisem, o kterém mýtus hovoří jako o pravém synu Amfiteiona, protože k jeho početí došlo až další noci, když se jeho otec vrátil domů.

Bohyně Héra nemeškala dát najevo svou žárlivost. Když dítě ve věku osmi měsíců dokázalo svůj božský původ. jedné noci, když dala Alkmína děti spát, poslala Héra do jejich kolébky dva obrovské hady, kteří se kolem nich omotali. Zatímco Ifiklis začal plakat, Hérakles bez známek strachu chytil jednou rukou každého hada a udusil je.

Perseus

olSyn Dia a Danai, je hrdina z Argosu. Kdysi se jeho dědeček Akrísios zeptal ve věštírně, zda bude mít syny. Věštírna mu prorokovala, že jeho dcera Danai bude mít syna, který ho zabije. A tak Akrísios, aby zabránil tomuto proroctví, zamknul Danai do podzemní jeskyně s bronzovými zdmi. Zeus se ale dokázal dostat do jeskyně v podobě zlatého deště a spojil se s krásnou Danai. Danai porodila chlapce, kterého dokázala vychovat tajně po několik měsíců. Když se to dozvěděl Askrísios, nechtěl uvěřit spoluúčasti Dia a zabil Danainu chůvu, kterou považoval za spoluvinnou a zavřel svou dceru a vnuka do dřevěné bedny a hodil je do moře. Bedna byla vyvržena na pobřeží ostrova Serifos, kde ji našel rybář Diktis, bratr Polidektise, tyrana tohoto ostrova, a bednu sebral. Diktis je pohostil a v jeho domácnosti vyrostl Perseus, z kterého se stal statečný mladík obdařený mnoha schopnostmi.

Orfeus

Orfeus byl z Thácie a byl z hlavních hrdinů argonautické výpravy. Zároveň byl hlavním hrdinou symbolického mýtu, který měl tak silné teologické znaky jako žádný jiný mýtus tohoto období. Byl synem Iagra a s největší pravděpodobností múzy Kalliopi, byl nadaný hudební básník a zpěvák a kromě svých výkonů na harfě byl považován za vynálezce kytary. Nejznámější mýtus je ten, který se zabývá jeho cestou do Podsvětí kvůli milované Euridice.

Feadon

O Feadonovi, synovi Slunce, se říká hodně. Mnoho svědků říká, že byl synem Červánku a Kefala, ale převládá mýtus, podle kterého byl synem Slunce a Oceanidy Klymény a že byl vychován svou matkou, aniž by jeho otec věděl o jeho existenci. Když Feadon dospíval, byl jeho původ odhalen otci i synovi. A tehdy mladík požádal, jako důkaz o jeho původu, aby mu otec dovolil řídit svůj ohnivý vůz. Slunce zpočátku odmítlo, ale potom ustoupilo synovi, dávajíc mu řadu návodů a rad.

Feadon následoval cestu, kterou každý den vykonávalo Slunce, ale když se dostal dostatečně vysoko, polekala ho tato výška, zvláště potom symboly znakového kruhu souhvězdí a tak změnil směr. Posléze velmi nevyrovnanými pohyby řídil vůz jednou nízko s nebezpečím, že zapálí zemi, a jindy zase moc vysoko se stejným nebezpečím pro hvězdy.

Aby bylo toto nebezpečí odvráceno, Zeus na něho poslal blesk a shodil ho do řeky Iridany.